Dopisy Drahotína Villani Tomáši Burianovi
majorovi a učiteli češtiny na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, dle Čenského: "Z dob našeho probuzení"
Tomáš Burián (1802 v Praze - 1874 ve Vídeň. Novém Městě), syn Lukáše Buriána, vojenského sluhy a později komorníka rytíře Jana Jeníka z Bratřic. Jeník Tomáše Buriána v mládí vychovával a jeho vlivem se stal přesvědčeným vlastencem. Jako 14-letý chlapec odešel z gymnasia na vojnu, sloužil u dělostřelectva v Praze i v Uhrách, roku 1831 stal se poručíkem a po M. Z. Polákovi profesorem řeči a literatury české na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Psal o vojenských věcech a Jungmann převzal od něho do svého slovníku vojenské termíny. [50]
C XII.
Drahotín M. bar. Villani Burianovi
V Praze (bez datum) asi 1840
.... Snad Vás potěší následující novinka. Asi 30 vlastencův, mladších opisovatelův, mezi nimiž i já, bylo pozváno do bytu Dra.Staňka za tou záminkou, že se tam bude jednati o něčem důležitém. Dr.Presl vstoupí mezi nás, a vyndav skvostnou škatulinku, jal se asi takto mluviti: "Milí páni a drazí vlastenci! Někteří naši mužové ve Vídni žijící uložili mi, abych tento skvostný prsten panu Tylovi doručil; činím s radostí velikou, neboť jako vlastenci vídeňští, zajisté také my vážíme si zásluh páně Tylových. Budiž obdarování to mladým spisovatelům pobídkou do budoucnosti, staršímu pak spisovatelstvu důkazem, že vlastenecký ruch český nejen v Čechách, nýbrž i ve vzdálenějších končinách říše rakouské se zmáhá."
Na to požádal Tyla, aby předstoupil, a dal mu (?) skvostný prsten na prst. Na prstenu skví se uprostřed diamant, kolem čtvero jiných kaménkův. Všecko pracováno velmi uměle a úhledně ...
K.M. bar. V.;
25.10.1842
Dopisy Drahotína Villani Tom. Burianovi, majorovi a učiteli češtiny na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, dle Čenského: "Z dob našeho probuzení"
C XIII.
Drahotín M. bar. Villani Burianovi
V Čáslavi 25. října 1842
Drahý učiteli a příteli můj!
Již jsem pět měsíců v Čáslavi, upřímnost několika horlivých vlastenců v Kutné Hoře, v Nových Dvořích a zde zábavy naší Prahy mně nahradilo. Činnost a pokroky života zdejšího chci ve Včele vylíčiti v "Dopisech z Čáslavi". Započal jsem opět literaturou se obírati, vstoupit zase na dráhu na niž mne uvedla Vaše vlastenecká horlivost. "Vojenské zpěvy" jsou již vytisknuty; "Dopisy čáslavské" budou snad dle chuti Vaší, jsouce jakous takovous kárající noveletkou; chci se držeti Vašich slov z posledního psaní: "Pište vlastenecké, ale rozmarné básně, pište satyry, to Váš předmět, pište zábavné povídky ve vyššímu tonu ze života vznešeného, těch nám původních zapotřebí jako zrcadel vyššího šlechtického světa."
Včera náš F.Rubeš zaslal mi toto psaníčko: "Předsevzav na rok 1843 sestavení "Almanachu", obracím se k Vám, veledrahý, s uctivou žádostí, abyste i Vy nějakou prací k tomu dílu přispěl. Račte poslat dle libosti verše nebo prosu, vše bude vítáno, jen pošlete jistě. Příspěvky přijímá knihtiskař Jan Spurný, jen ten almanach co nejskvostněji vydati se uvolil. Koje se blahou nadějí, odd. (?) Vašnostin ctitel. Frant. Rubeš."
Považuji podniknouti to za velmi chvalitebné. Nemohl-li byste Vy a náš spolubojovník Fialka také něčím přispěti? Pan setník Hladký jest zde. Váš odd. (?) Villani de Pillonico;
1.2.1843
Dopisy Drahotína Villani Tom. Burianovi, majorovi a učiteli češtiny na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, dle Čenského: "Z dob našeho probuzení"
C XIV.
Drahotín M. bar. Villani Burianovi
Čáslav 1. února 1843
.... Doručil jsem tyto dny "Fragmenty ze života svého" a "Lásku k vlastenectví". Obé snad tisknuto svým časem do rukou Vašich se dostane. Porovnav se s censurou, chci své spisy v celosti vydávati, jichž několik dílů bude; první díly budou v sobě zahrnovati "Básně", následovati bude "Desatero dopisů z Prahy" knížeti Adolfovi Schwarzenbergovi věnovaných, potom "Dopisy z kraje", nahoře zmíněné úryvky ze života a zpěvohra "Zdeňka".
Tato zpěvohra má do sebe tu zvláštnost, že jsem ji za 2 roky napsal a to tak, že vsadiv (?) sázku o 10 dukátů, sázku jsem vyhrál. Kapelník pluku Latourova, J. (?) Procházka, zpěvohru v hudbu uvedl. Před týdnem jsem z Prahy přijel, tam jde všecko podle známé noty. Zde v Kutné Hoře, v Chrudimi, v Německém Brodě, v Kolíně, všude dle možností se vlastenčí. České divadlo se zmáhá, má však dosti protivníkův. Četl-li Jste ohavný dopis jistého dra.Musaka (?) ve vídeňských divadelních novinách, jak tam naše české jméno hyzdí ten odpůrce všeho, co českého jest? Zachovejte v lásce atd ....;
Poznámky k dopisům (od F.Čenského?)
Karel M. bar. Villani pokoušel se již jako akademický chovanec o básnictví. Prvotiny jeho prostřednictvím Burianovým byly ve "Květech" roku 1843 uveřejněny, jiné také ve Štěpánkově "Včele".
V dopise XXXII. Burian Pospíšilovi:
... Můj žák Karel baron Villani napsal českou ódu na příchod císařův, již jsem prostředkem pobočníka Clam - Martinice Jeho Milosti císařské podal.
V dopisu I III. J.Pospíšil Burianovi:
... Villani na bále statečně sobě počínal, jest zúplna našincem. Za příčinou češtiny měl prý už mnohé půtky se svými kolegy. V "Poměnkách" mezi plesem rozdávaných najdete také jednu báseň od něho.
V dopisu I XII. J.Pospíšil Burianovi:
... Četl-li jste ondyno ve "Květech" zprávu o provozovaném "Škrétovi" (?) v Čáslavi? Vězte, že hrdinu kusu provozoval Váš zdařilý vyučenec Villani.
V dopisu I XIX. J.Pospíšil Burianovi:
... Jak se Vám líbí vydání básní Villaniho? Do druhého svazku chystá jedinou velkou báseň "Rozervanec", z níž ukazka jest v almanachu "Horníku" (?) umístěna. Ale na té tuším ještě mnoho brousiti a pilovati třeba. Pro budoucí svazky slibuje samou prosu, jakýsi cestopis a novely. Má nyní dvojí věc ještě před sebou, chce cestovati a se oženiti, uchází se totiž o ruku sličné bohaté dcery Herzovy, bankéře a majetníka domu naproti "Černému koni" na Příkopech. Přál bych mu srdečně toho štěstí.
V dopisu I XXIV. J.Pospíšil Burianovi:
... Villani chce vystoupiti ze služeb vojenských, jest zde již asi půl roku na dovolené, bude méně nájem (?). Zakoupil statek u Konopiště.
V dopisu I XXVII. J.Pospíšil Burianovi:
... O Villanim nemohu Vám na ten čas ničeho pověděti, vím jenom, že se nejvíce na svém statku ve Střížkově u Benešova zdržuje. Jeho nákladem tiskne se Malého překlad "Miguétovy historie francouzské revoluce", dílo přes 20 archův.;
[4]