Slovanská lípa 30.4.1848

Před sto lety

Volání po Všeslovanském sjezdu - Založení Slovanské lípy

Návrh Ludevíta Štúra na svolání sjezdu všech Slovanů, především rakouských do Prahy, podepřely Národní nowiny 30.4.1848 uveřejněním článku Charváta Kukuljeviče (Politika Jihoslovanů). V tomto článku se po prvé u nás vyslovuje zásadní heslo slovanství "svoboda, rovnost a bratrství všech Slovanů, co jeden velký národ". "A proto nemůže", praví se v článku Kukuljevičově "ani císařství rakouské, ani Evropa, ani svět proti tomu se zdvihati, když si i Slované učiní spolek slovanský, když si i Slované svým sněmem hnou, na který uhodili jejich bratrští sousedé a spoluobčané Němci. I Slované jsou jako Němci rozptýleni po mnoha státech a žijí pod mnohými vládami."

V odpověď na frankfurtské agitace rozhodli se čeští vlastenci založiti spolek, který by především pěstoval slovanskou vzájemnost a stavěl se proti velkoněmecké myšlence. Ve Svatováclavských lázních byla 30.dubna 1848 založena "Slovanská lípa" po nadšeném, vlasteneckém projevu L.Štúra. Ludevít Štúr promluvil tam slovy, která, jak zaznamenaly Národní nowiny, šla od srdce k srdci, a ohlásil, že koncem května, bude se ve staroslavné Praze konati sněm všech kmenů rakousko - slovanských. Slovanská lípa, které v čele stáli hr.Thun, Erben, Hanka, Palacký, Rieger, Štulc, Villani, Wocel, Zap a jiní, vytkla si ve svém programu: dbáti zavedení jazykové rovnoprávnosti, hájiti samostatnost českých zemí proti frankfurtským plánům a upevňovati slovanskou vzájemnost i sbratření Slovanů. Jejím orgánem se stala "Slovanská orlice", redigovaná Sabinou. Ve všech českých městech byly zakládány odbočky. Členství ve "Slovanské lípě" bylo považováno za projev radikálně nacionálního českého smýšlení. Po zrušení Národního výboru stala se "Slovanská lípa" jeho poloúředním nástupcem.

M.Vr.; Lidová demokracie, sobota 30.4.1948 [9]