Karel Maria Ignác Drahotín baron VILLANI de Castello Pillonico
* 23. 1. 1818 Sušice + 24. 3. 1883 Střížkov u Benešova
český vlastenec, slovanský politik, voják, básník, statkář, šlechtic
Člen české větve starobylého italského rodu připomínaného již ve 12. století ve Florencii, Pise, Perugii a Neapoli. Nejvýznamnějšími předky byli florentští kronikáři [15] Giovanni, Matteo a Fillipo, z Neapolské větve pak Antonio Pignatelli Villani - Jeho Svatost papež Innocenc XII. - a Blahoslavená Beata Marie Villani. Dnes je rod Villani rozvětven po celém světě.
Zakladatelem české větve byl počátkem 17. století Karel Hyacinth Villani, plukovník rakouské císařské armády za 30-leté války, královský vojenský rada, přísedící dvorského a komorního soudu, svobodný pán na Liběchově a okolí. Další pokračovatele rodu nalézáme v celých Čechách, soustředíme se však na Prácheňsko, kde se narodil i náš Drahotín.
Karel Maria Ignác byl jako většina jeho českých předků předurčen ke službě v armádě. Odmalička byl vychováván česky a na vojenské akademii se jeho národní cítění jen prohloubilo (životopisná data). Ze sympatií k jihoslovanským spolužákům z akademie si osvojil jméno Drahotín. Jako každý romantický mladík začal záhy psát básně. Ve 28 letech vystoupil z armády, protože odmítl bojovat proti polským bratřím v krakovském povstání.
O 2 roky později byl již aktivním účastníkem revolučních událostí roku 1848 jako účastník Slovanského sjezdu, člen Svatováclavského výboru a vojenský velitel občanské legie Svornost. Za účast v protirakouském povstání byl 3 měsíce vězněn.
Díky bohaté nevěstě Mathildě, dceři cukrovarníka Jindřicha Herze, mohl zakoupit statek Střížkov u Benešova, kde se věnoval nejen zemědělství, pivovarnictví a početným pokusům o básnění, ale také politice. Stal se prvním starostou nově zřízeného Benešovského okresu, čestným občanem města, propagátorem železniční dráhy, poslancem zemského sněmu za Benešovsko, Vlašimsko a Neveklovsko, a také tzv. deklarantem (1868 odmítnutí rakousko-uherského dualismu), organizátorem místního (i pražského) vlasteneckého života, iniciátorem pouti s blanickým základním kamenem pro Národní divadlo do Prahy, v roce 1867 účastníkem pouti vlastenců na národopisnou výstavu do Ruska.
Jeho básně, divadelní hry a opery, jistě sporné umělecké hodnoty, bývají až nespravedlivě odsuzovány jako projevy mělkého „vlastenčení“. Dovolujeme si však pochybovat, zda literární kritici a historici četli něco z jeho díla. Důkazem je, že většinou odkazují na sarkastickou větu Karla Havlíčka vytrženou z kontextu jednoho z jeho dopisů a hodnotící Drahotínovu první básnickou sbírku. Drahotín vydal však knižně pouze zlomek svého celoživotního díla, většina zůstala v rukopisech, které převážně shořely při požáru statku ve Střížkově. Ze zachovaných rukopisů je zřejmé, že celkový rozsah díla musel být značný. Drahotín psal pro svou radost a vnitřní uspokojení, případně bezprostředně, pro příležitostné deklamace ve společnosti. Ze všech textů cítíme jeho upřímnost, čisté vlastenectví, lásku k češství, romantický vztah k ženám i boji.
V Drahotínovi Villani vidíme velmi neobvyklý zjev „pobělohorského“ šlechtice, jenž v době, kdy většina české městské společnosti „šprechtila“ německy i v soukromí, neváhal hovořit česky ani v úředním styku, žil rušným politickým i společenským životem, udržoval čilé styky se všemi buditeli národa (František Palacký, Frant. Lad. Rieger, Božena Němcová, dr. Brauner a další), ve svém domě byl pořadatelem českých salonů a po večerech spisoval romantické básně pro povznesení svého jazyka.
Čechové získali plnou samostatnost až 35 let po Drahotínově smrti (pohřben u nádherného kostelíka v Okrouhlici u Benešova). Bez obětavé práce obrozenců by konečného cíle dosaženo nebylo. V dobách první republiky za to bývali oslavováni, dnes už se o nich mnoho nedozvíme. Slovo vlastenecký ztrácí význam, slovo národní se stává znovu zločinným. A s nezájmem společnosti o udržení českého národního odkazu oslabuje opět (!) naše pozice v Evropě.
připomínky můžete posílat na prazak1893@gmail.com
© Upozorňujeme, že kopírování a šíření uvedených textů a obrázků vcelku nebo zčásti jakýmkoliv způsobem a médiem může být porušením autorského zákona!